Cajon a CaiXon

Autor textu: Marie Filková

Někdo by se mohl domnívat, že v oblasti hudebních nástrojů se nedá již nic nového vymyslet.  Snad ještě tak v elektronických, ale v akustických nástrojích? . . . .  Navzdory tomuto názoru se rozšiřuje vlna popularity akustického hudebního nástroje, o jehož existenci, ještě nedávno, neměla většina Evropanů ani tušení. Řeč je o cajonu. (čti kachon nebo kachón).    

Co to cajon vlastně je a jak vznikl?

Jde o perkusní hudební nástroj původně pocházející z Peru. Název vznikl ze španělského slova „Caja“ čili bedýnka, to napovídá o tvaru nástroje. Pro zajímavosti, obrázky a texty o cajonech doporučujeme stránky www.klangspiel.webnode.cz . Za vznikem nástroje jsou černoši, zavlečení kolem 16. století z Afriky do Peru. Tito zotročení Afričané si s sebou přivezli spiritualitu, praktiky, hudbu a také tradici výroby bubínků. Jejich náboženské způsoby však byly církvi i latifundistům proti mysli, proto se hra na bubny jakožto kacířská aktivita zakazovala, nástroje byly zabavovány a ničeny. Otrokům nezbylo, než místo nich začít používat různé dřevěné bedýnky, hospodářské nářadí nebo kuchyňské náčiní. Tak se zrodil nástroj zvaný cajon.   
Pro nezasvěceného je cajon, na první pohled, jakási budka pro ptáky nebo reprobedna. Na standardním cajonu se při hře se sedí a bubnuje se do jeho přední, ozvučné desky. Hrací plocha je uvnitř opatřena mechanickým ozvučením, jehož vibrace dodávají úderům typický zvuk podobný bicí soupravě. Tu může cajon obstojně nahradit, protože má podobný zvuk, hraje ale o poznání tišeji.

Cesta cajonu do Evropy byla komplikovaná. Nástroj se sem v minulosti sice dostal, ale pouze jako kuriozita. Ve starších hudebních stylech neměl využití a tak se na něj hrálo jen výjimečně. Za jeho širokou popularizací stojí dva pojmy: Paco de Lucia a flamenco. Flamencový král Paco de Lucia vystupovat mnohokrát také na Kubě, kde jsou cajony již běžnou součástí kultury. Nástroj do jeho stylu skvěle zapadl a tak jej Lucia začal pravidelně využívat. Náš současný cajon je sice poněkud odlišný od nástrojů, na které se tehdy hrálo flamenco, podstata však zůstala – dřevěná bedýnka.  
Moderní cajon umí dunět, tleskat, bublat, jeho zvuk vyzařuje alikvotní spektrum celého arzenálu perkusních a bicích nástrojů, a co je důležité, tato bedýnka umí hrát úžasně dynamicky. Při lehkých dotecích, které by koženou blánu bubínku sotva rozezněly, dokáže vydávat velmi tiché zvuky, plné alikvotních tónů, při silném úderu umí hlasitě dunět. Na cajon se opravdu hraje. Hra je zábavná a fantazii se meze nekladou. Kombinací úderů se vytváří rytmika s akcenty a barvami. Díky své skladnosti, praktičnosti a jedinečnému zvuku, je používán také v hudebních stylech jako latin, jazz, akustický rock, ethno, ale i třeba pop či bluegrass. Na rozdíl od klasických bicích nástrojů a různých bubnů s blánou, je cajon nenáročný na údržbu, nemusí se ladit, je lehce přenosný a skladný. Skvěle se hodí do akustické hudby, kde může nahradit všemožné blanozvučné hudební nástroje anebo napodobit zvuk jiných celodřevěných perkusí.  

Příznivci cajonové hry byli doposud poněkud limitováni technikou hry na standardní nástroje. Cajonista zde sedí s rozkročenýma nohama a bubnuje do přední desky. Je to zábavné, takový typ hry však poněkud omezuje hráče stydlivější povahy, může být namáhavý pro osoby s nadváhou nebo pro ty, kdo mají problémy se zády. Pro stokilovou dámu je hodinová seance hry na cajon jeden zážitkem ale také slušným sportovním výkonem! Přiměřené úsilí musejí vynaložit také lidé s poruchami motoriky, či rovnováhy. Proto se cajon skvěle hodí pro terapii, ale například vozíčkář si na běžný cajon zahraje jen těžko. To si uvědomili designéři projektu Woodklang a proto vznikl zcela nový nástroj s jinou technikou hry. Nazývá se CaiXon.  
Hráč CaiXonu nesedí na nástroji, ale proti němu, v pozici hráče na bicí nebo conga. Cajon stojí pevně na zemi, hudebník se nemusí ohýbat, nástroj má opticky plně pod kontrolou a může se o něj třeba i opřít. Hrací plocha je nakloněna ergonomicky šikmo, je vybavena ostruněním, seřizovacím mechanizmem a její možnosti naplňují všechny představy o dospělém cajonovém zvuku. Při troše smyslu pro rytmus, se každému podaří vyloudit z CaiXonu zvukové barvy od bicí soupravy, až po conga, bonga, claves, tleskání a různé jiné zvuky. Viz. například videa na YouTube: CaiXon Klangspiel. Do hry lze zapojit také nohy, CaiXon se dá ovládat stehnem, lýtkem, patou, tlumit ho a podobně. Není složité naučit se hrát styly kombinující tlumené a znělé zvuky. Zní to velmi hezky a hra je pohodlná. Na konstrukci CaiXonu se podílel guru německých perkusistů, katalánec José J.Cortijo, proto je na korpusu nástroje také jeho signatura. Na povrchu CaiXonu je šelak, což je přírodní substance, vhodná pro předměty určené alergikům, malým dětem, těhotným ženám, osobám s kožními nemocemi a podobně. Také na takové věci se při konstrukci CaiXonu myslelo . . . . .   

CaiXon: https://www.klang-spiel.eu/index.php?id=106
 
Cajon je prostě nový akustický nástroj, který má mnoho podob. Rada na závěr rodičům všech nevybouřených ratolestí: „Kupte mu/jí cajon. Nestojí víc než levnější elektrická kytara, nedělá takový hluk jako bicí nástroje a dá se vzít i k ohni!“